Modré Hory
Taneční veselení na tradičních hodech ve Vrbici při typickém regionálním tanci hanáckoslovácký verbuňk. Jedná se o osobitý mužský taneční projev, kdy jsou základem skoky a výskoky protkané drobnými ciframi. Ženy tvoří točící se kolečka, a to výhradně jen v našem národopisném regionu. Slovácký verbuňk je zapsán jako nemateriální kulturní památka lidstva v UNESCU.
Lidová kultura v písni, tanci, nářečí i zvycích se udržuje v našem regionu i pod vývojovým vlivem společnosti nepřetržitě už po staletí. Ještě dnes u nás potkáte starší ženy ve všedním kroji a při slavnostních příležitostech jako jsou hody, církevní svátky či kulturní vystoupení můžete obdivovat honosnost slavnostního mužského, ženského i dětského kroje. Tradiční hody v regionu jsou nejen živou tradicí tzv. folklorismem, ale i setkáním "místních a přespolních". V současnosti se lidé na hanáckém Slovácku oblékají o svátečních chvílích do pompézních lidových krojů, které se vyznačují pestrostí výšivek a maleb, objemnými sukněmi a bujarým mašlením, což má prezentovat „bohatost kraje“. Často už se nositelé krojů nedrží jen tradičních vzhledů, ale také přináší do svých oděvů vlastní nápady na další zdobení.
Současná podoba slavnostních svátečních lidových krojů na tradičních hodech v Bořeticích – tři vedoucí páry tzv. stárky a stárci.
Starší nositelé kroje oblékají spíše konfekční selský polokroj z období první poloviny dvacátého století, který je sice méně zdobný, ale svou praktičností a funkčností lépe koresponduje s dobou, kdy bylo oblékání kroje každodenní součástí života na moravském venkově.
Ženáči, nositelé selské polokrojové konfekce z období první poloviny dvacátého století, oblékají do dětských krojů své děti v celém našem regionu. Ukázka rodiny na tradičních hodech v Němčičkách.
V dnešní době se najdou i nadšenci a milovníci původní tradiční lidové kultury hanáckého Slovácka - tzv. nositelé tradic, kteří našli zalíbení v písních, tancích a lidových krojích svých předků. Tito nadšenci si pořizují zdejší kroj v podobě, jakou měl ve svém vrcholném vývojovém období, tedy v letech 1830–1850, a vzdávají tak čest jeho mimořádné řemeslné a tvůrčí (hlavně v případě výšivky) úrovni a okázalé kráse.
Nadšení milovníci historie, a především skuteční nositelé tradic, si pořizují zdejší kroj v podobě, jakou měl ve svém vrcholném vývojovém období, tedy v letech 1830–1850. Ukázka z tradičních hodů v Němčičkách.
V lidových písních se odráží smutné i radostné chvíle lidského života. Častými motivy jsou láska, válečné události, práce a plody přírody. Tradiční tance na hanáckém Slovácku jsou zachovávány do dnešních dnů, jedná se především o hanáckoslovácký verbuňk, skočnou a starodávný obřadní hodovní tanec „zavádka“ – tyto i další tance s nadšením udržují místní folklorní soubory. K nejstaršímu hudebnímu doprovodu patří gajdošská a hudecká muzika, kterou od konce 18. století začal doprovázet cimbál. Cimbálové muziky byly v druhé polovině 19. století vytěsněny štrajchem a ve 20. století zcela převládla dechová hudba. Dnes se na hanáckém Slovácku uplatňují dechové kapely a cimbálové muziky.
Stárkovský pár na hodech ve Velkých Pavlovicích při starobylém obřadním slavnostním tanci zavádka, typickém výhradně jen pro náš národopisný subregion hanáckého Slovácka.
V každé obci hanáckého Slovácka se udržují různé kulturní, folklorní a vinařské slavnosti. Patří mezi ně krojované hody, vinobraní, otevřené sklepy, košty vín, dožínky, fašanky, krojované plesy a další. Region má i svůj národopisný festival, nazvaný „Kraj bez stínu“, který je od roku 1976 pořádán v obci Krumvíř.
Současný slavnostní kroj chasy a stárků na tradičních hodech v Kobylí.
Zmiňované HANÁCKÉ SLOVÁCKO, to jest národopisný region ve kterém se všechny modrohorské obce nachází, chtete vědět kde se rozprostírá?. ...společně s informacemi o dialektu a variantách kroje v jednotlivých obcích najdete odpověď na mapě ZDE.
Více informací o tradičních hodech a lidové kultuře se dozvíte na webu jednotlivých obcí Modrých Hor:
Velké Pavlovice + fotogalerie
Ještě v dnešní době můžete v našem malém regionu najít členy působící v dětských i dospěláckých národopisných folklorních souborech nebo mužských a ženských pěveckých sborech. I tato folklorní uskupení mají prospěšný význam pro zachování lidové kultury.
ONLINE MAPA NEJOBLÍBENĚJŠÍCH TURISTICKÝCH CÍLŮ V MODRÝCH HORÁCH
