tradiční kultura

Masopustní období zakončí Ostatky

marker Modré Hory


Nastaly nám ostatky. Masopustní období trvající od svátku Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy. Hlavně pro poslední dny tohoto období jsou charakteristické velmi uvolněné zábavy s konzumním chováním. Právě vrchol tohoto času a jeho poslání dalo jméno celému období - masopust. Jeho název nás navádí na nadcházející období = maso opusť.


V našem, hanáckoslováckém názvosloví – ostatky = vypij, sněz, či daruj maškarnímu průvodu vše, co ti z období zabijaček, svateb a jiných zábav „ostalo“, protože nastává postní čas, předcházející Velikonocům. O masopustním veselí se písemné zprávy zmiňují již ve 13. století, ale kořeny tohoto obyčeje můžeme hledat již v římských bakchanáliích (slavnostech k poctě boha vína, úrody a plodnosti). A kde že se region HANÁCKÉ SLOVÁCKO nachází? ...společně s informacemi o dialektu a variantách kroje v jednotlivých obcích najdete odpověď na mapě ZDE.


Masopustní dobou nazýváme období od Tří králů do Popeleční středy, která zahajuje předvelikonoční postní období a která je díky pohyblivému datu Velikonoc určena 47. dnem před velikonoční nedělí. Masopust, toť doba hodování, veselí, zabijaček a svateb před 40denním půstem. 
FOTO: Ostatky na Vrbici v roce 1950, zdroj: FB Vrbice Břeclav


Masopust (názvy se v různých regionech liší, např. voračky, končiny, fašank, fašanek, vostatke  nebo stejně jako v jižní části Hanáckého Slovácka – ostatky) vrcholil pár dní před Popeleční středou čtyřdenním maratonem veselostí a dostatku. Nejen co znamená tučný čtvrtek, masopustní neděle a pondělí se blíže dozvíte v článcích ke stažení níže.

Masopustní úterý – úterek býval dlouho očekávaný, sváteční den plný maškar. Na Hanáckém Slovácku začínal průvod masek včetně dětí již dopoledne, v čele s harmonikářem, za ním šel rozverný medvěd a Stárek. Veselý, hravý, ale i vřískající, pištící a pitvorný průvod obcházel dům od domu. Do každého vkročil nejprve „Stárek“, který zastával funkci vedoucího (např. ve Strání „Gazda“, v Čechách „Laufr“). Ten žádal rychtáře nebo představitele obce o povolení maškarní obchůzky, pronášel v domě různá říkání a přál hospodářovi úspěšný hospodářský rok, dobrou úrodu, zdravý a plodný dobytek. Mezitím už medvěd a jiné tradiční masky braly všechny ženy v domě do tance a chasa sesbírala u hospodářů všechno neuzamčené jídlo – koblihy, boží milosti, trdelníky, vejce, chleba, brambory, ořechy, jitrnice. Celé šrůtky uzeného a slaniny napíchli „Stárkovi“ na šavli nebo handžár. Průvod končíval v poledne v hospodě, kde chasa s muzikou pojedla to, co v domech pobrala nebo dostala od hospodyní.


Dnes se nám průvod masek posunul na odpolední čas s večerní zábavou, která končívá o půlnoci převzatým zvykem z jiných regionů „pochováváním basy“. 
FOTO: Velkopavlovické ostatky 2022 - Oldřich Otáhal

Toto, dnes již vskutku divadelní představení, kdy se po předříkaných vtipných litaniích reagujících na dění v obci, vynese basa v lkajícím průvodu ven z hospody, má symbolicky pohřbít basu = hudbu, tanec, pití a celé masopustní nevázané veselí a začít postní období, kdy se křesťané připravují na svůj největší svátek – Velikonoce. O tomto 40denním půstu se také říká (zřejmě pozůstatek z pohanských dob, kdy bylo toto období svátkem ukončení zimy a čekání celé země na jaro), že země je do doby, než vydá úrodu, těhotná, a proto se po ní nesmí dupat a skákat. V dnešní době nám toto masopustní úterý s průvodem a zábavou nahrazuje, díky týdenním pracovním povinnostem většiny obyvatelstva, masopustní sobota či neděle.

Naštěstí existují různé kroniky, zpěvníky, sborníky a jiné písemné záznamy, z kterých je patrné, že stejně jako v jiných obcích na Hanáckém Slovácku, tak i v Pavlovicích se dodržoval tento významný výroční obyčej v životě lidu. Vždyť právě na něm závisela zemědělská prosperita, která je na tomto území tak důležitá. 


Nadšenci z Ekocentra Trkmanka a Hanáckoslovácký soubor z Velkých Pavlovic obnovili tuto tradici Ostatků již před pár lety (pozvání na blížící se slavnost najdete v tomto odkazu) . O znovuzrození této historické tradice se snaží i v dalších obcích našeho mikroregionu obcí Modrých Hor.
FOTO: Velkopavlovické ostatky 2019 - Marek Musil


Všem nadšencům o obnovu Ostatků = nositelům tradic patří velké díky, neb uchovávání tradičního dědictví našich předků je důležité pro jejich pochopení a přirozené vlastenectví současníkům a také i se vší důležitostí příštím generacím ve vztahu k vlastní hroudě, darům přírody, tradicím, řemeslům a neméně důležitým mezilidským vztahům.

Největší poděkování však patří určitě paní Zitě Dvořákové a paní Zuzaně Martinkové, obě jsou aktivním hnacím motorem nejen při obnovování Ostatků ve Velkých Pavlovicích, tyto dvě dámy jsou opravdovými nositelkami tradic tělem i duší.

... více o masopustním období a tradičních ostatkových slavnostech s náhledem hlouběji do historických pramenů a jejich zrcadlením současné obnovené tradice se dozvíte v níže přiložených článcích zpracovaných právě již zmiňovanou Zuzanou Martinkovou.

... více o lidové kultuře v našem regionu: ZDE

 

Masopustní období zakončí Ostatky

Modré Hory

+420603534595
info@modrehory.cz

www.modrehory.cz

Vyhledávání