Masopustní období zakončí Ostatky

V našem, hanáckoslováckém názvosloví – ostatky = vypij, sněz, či daruj maškarnímu průvodu vše, co ti z období zabijaček, svateb a jiných zábav „ostalo“, protože nastává postní čas, předcházející Velikonocům. O masopustním veselí se písemné zprávy zmiňují již ve 13. století, ale kořeny tohoto obyčeje můžeme hledat již v římských bakchanáliích (slavnostech k poctě boha vína, úrody a plodnosti). A kde že se region HANÁCKÉ SLOVÁCKO nachází? ...společně s informacemi o dialektu a variantách kroje v jednotlivých obcích najdete odpověď na mapě ZDE.

Masopust (názvy se v různých regionech liší, např. voračky, končiny, fašank, fašanek, vostatke  nebo stejně jako v jižní části Hanáckého Slovácka – ostatky) vrcholil pár dní před Popeleční středou čtyřdenním maratonem veselostí a dostatku. Nejen co znamená tučný čtvrtek, masopustní neděle a pondělí se blíže dozvíte v článcích ke stažení níže.

Masopustní úterý – úterek býval dlouho očekávaný, sváteční den plný maškar. Na Hanáckém Slovácku začínal průvod masek včetně dětí již dopoledne, v čele s harmonikářem, za ním šel rozverný medvěd a Stárek. Veselý, hravý, ale i vřískající, pištící a pitvorný průvod obcházel dům od domu. Do každého vkročil nejprve „Stárek“, který zastával funkci vedoucího (např. ve Strání „Gazda“, v Čechách „Laufr“). Ten žádal rychtáře nebo představitele obce o povolení maškarní obchůzky, pronášel v domě různá říkání a přál hospodářovi úspěšný hospodářský rok, dobrou úrodu, zdravý a plodný dobytek. Mezitím už medvěd a jiné tradiční masky braly všechny ženy v domě do tance a chasa sesbírala u hospodářů všechno neuzamčené jídlo – koblihy, boží milosti, trdelníky, vejce, chleba, brambory, ořechy, jitrnice. Celé šrůtky uzeného a slaniny napíchli „Stárkovi“ na šavli nebo handžár. Průvod končíval v poledne v hospodě, kde chasa s muzikou pojedla to, co v domech pobrala nebo dostala od hospodyní.

Toto, dnes již vskutku divadelní představení, kdy se po předříkaných vtipných litaniích reagujících na dění v obci, vynese basa v lkajícím průvodu ven z hospody, má symbolicky pohřbít basu = hudbu, tanec, pití a celé masopustní nevázané veselí a začít postní období, kdy se křesťané připravují na svůj největší svátek – Velikonoce. O tomto 40denním půstu se také říká (zřejmě pozůstatek z pohanských dob, kdy bylo toto období svátkem ukončení zimy a čekání celé země na jaro), že země je do doby, než vydá úrodu, těhotná, a proto se po ní nesmí dupat a skákat. V dnešní době nám toto masopustní úterý s průvodem a zábavou nahrazuje, díky týdenním pracovním povinnostem většiny obyvatelstva, masopustní sobota či neděle.

Naštěstí existují různé kroniky, zpěvníky, sborníky a jiné písemné záznamy, z kterých je patrné, že stejně jako v jiných obcích na Hanáckém Slovácku, tak i v Pavlovicích nebo Vrbici se dodržoval tento významný výroční obyčej v životě lidu. Vždyť právě na něm závisela zemědělská prosperita, která je na tomto území tak důležitá. 

Všem nadšencům o obnovu Ostatků = nositelům tradic patří velké díky, neb uchovávání tradičního dědictví našich předků je důležité pro jejich pochopení a přirozené vlastenectví současníkům a také i se vší důležitostí příštím generacím ve vztahu k vlastní hroudě, darům přírody, tradicím, řemeslům a neméně důležitým mezilidským vztahům.

Největší poděkování však patří určitě paní Zitě Dvořákové a paní Zuzaně Martinkové, obě jsou aktivním hnacím motorem nejen při obnovování Ostatků ve Velkých Pavlovicích, tyto dvě dámy jsou opravdovými nositelkami tradic tělem i duší. Na Vrbici pak patří velký dík celoročním kulturním nadšencům za toto obnovení ostatkových tradic a to panu starostovi Tomáši Bílkovi a paní Lence Janoškové i ostatním ochotníkům.

... více o masopustním období a tradičních ostatkových slavnostech s náhledem hlouběji do historických pramenů a jejich zrcadlením současné obnovené tradice se dozvíte v níže přiložených článcích zpracovaných právě již zmiňovanou Zuzanou Martinkovou.

... více o lidové kultuře v našem regionu: ZDE

Tradiční zimní regionální pochutíny: 

TRDELNÍKY Z NĚMČIČEK

TRDELNÍČKY Z KOBYLÍ